redakce: Kvetoucí bonsaje z kdoulovců

První část seriálu, který se bude věnovat praktickým otázkám pěstování bonsají...
03.01.2022  přečteno: 436x,  kat.:bonsaje

Japonský kdoulovec je pro tvorbu bonsají zajímavý ve všech svých varietách a jeho žluté, voňavé plody připomínají hrušky. Tato rostlina nachází v bonsajové tvorbě využití především při pěstování nejrůznějších skupin a scenerií, protože slabý kmen nabírá na objemu jen těžce, zatímco trsy kořenů tloustnou daleko rychleji.

Stanoviště

Kdoulovce jako takové nepatří mezi náročné dřeviny, což se týká i umístění v zahradě nebo na bonsajovém stanovišti! Z hlediska nároků na světlo jsou velmi přizpůsobivé, ve stinných zákoutích však kvetou jenom velmi skromně. Proto je umisťujeme na slunce nebo v polostínu, kde rostou i nakvétají velice dobře.

S kdoulovci nejsou problémy ani v zimě. Pokud je stejně jako ostatní venkovní bonsaje včas „založíme“ do záhonu a zakryjeme jejich kořeny vrstvou země, nestane se jim nic. K určitým komplikacím ale může dojít v případě, kdy bonsai v malé misce ponecháme během zimního období bez náležitého zakrytí balu. Malý objem nádoby totiž vede ke snadnému promrznutí půdy a možnému poškození kořenů rostliny. Abychom těmto problémům předešli, snažíme se bonsaje před zimou včas zabezpečit.

Půda a přesazování

Na složení půdy nebo bonsajového substrátu není Chaenomeles nijak háklivý, nejvhodnější je dobrá zahradní, spíše těžší, zemina. Kdoulovec ale poroste i v chudších, písčitých a vápenatých substrá¬tech. Většina používaných kultivarů snáší dobře i znečištěné ovzduší. Pokud vysazujeme kdoulovce do zahrady (a nemusí to být jen japonská), děláme to na jaře nebo na podzim. Po výsadbě dbáme na řádnou zálivku a v prvním roce po vysazení je často doporučována i zimní přikrývka.

Japonští pěstitelé bonsají z kdoulovců doporučují počkat s jejich přesazováním alespoň na konec září, ideální doba je prý v polovině října. V našich podmínkách je to sice také možné, ale všeobecně doporučované období pro přesazování bonsají, kdoulovce nevyjímaje, je přece jen jaro. Tady ale musíme dát pozor na rašící a nakvétající rostliny a přesadit kdoulovce těsně před jejich nástupem do vegetace. Ideální substrát pro bonsaje tohoto druhu se skládá z akadamy, smíchané s dvacetiprocentním podílem hrubého říčního písku.

Zálivka a hnojení

V našich podmínkách je dobré hnojit bonsaje z kdoulovců po odkvětu, což znamená v době, kdy nabírají sílu pro další růst. Některá zahraniční literatura vyloženě nedoporučuje používat v této době hnojiva s vyšším obsahem dusíku, který by mohl mít nepříznivý vliv jak na intenzivní růst dlouhých výhonů, tak i na tvorbu větších listů, které pak následně pokazí proporce bonsají. Pro hnojení můžeme využívat jak hnojiva kapalná, tak i pevná.

Kromě kvalitního hnojení vyžadují kdoulovce i bohatou a rovnoměrnou zálivku. Pokud totiž rostlina trpí suchem, začíná shazovat listy a nebo jí zasychají květy, které se pořádně nerozvinou.

Japonske kdoulovce v mnoha podobach...

Řez a tvarování

Protože mají kdoulovce tuhé a poměrně nepoddajné větve, tvarují se převážně řezem a zaštipováním. Je to metoda, která je pro tento druh asi nejvhodnější, vyžaduje však více času. Také drátováním mohou být docíleny docela dobré výsledky, týká se to však jen mladých větviček. Pokud budeme při tvorbě bonsajového stylu usilovat o vícenásobný kmen, bez pomoci drátu se neobejdeme. Musíme mít ale na paměti, že zafixované kmeny již jen těžko změní svou pozici, a tak je nutné jejich polohu a postavení předem velice pečlivě promyslet!

Kdoulovce se nám mohou postarat i o jedno nemilé překvapení. Může se totiž stát, že po deseti letech pečlivého tvarování stromu náhle z nějakého neznámého důvodu jeho část odumře. A protože se na těchto rostlinách mrtvé dřevo neponechává, čeká nás těžká práce v podobě nového přetvarování, které však nemusí být vždy úspěšné. Silné a léty tvarově zafixované větve mohou při násilném ohýbání totiž velice snadno prasknout, což je dáno i tím, že kdoulovce mají tzv. „suché dřevo“, a bonsai je nenávratně poničena…

Při řezu a zaštipování kdoulovců je třeba respektovat to, že tyto dřeviny nasazují květy převážně na starším dřevě, zřídka kdy na dlouhých a mladých výhonech. Proto musí být řez větví uvážlivý, jinak se může snadno stát, že se nesprávným zásahem připravíme o bohatou násadu květů. Květní pupeny se ale nechají rozpoznat již v létě, a tak v září, kdy japonští pěstitelé doporučují kdoulovce prostříhat, větve s květní násadou zpravidla nepřehlédneme. Zaštipování nově rostoucích výhonů pak provádíme po celou dobu vegetace až do konce léta.

V případě, že je rostlina stará, poškozená nebo nevzhledná, můžeme ji hlubokým řezem velmi radikálně zmladit. V takovém případě se ale zbavujeme násady květů v následující vegetační sezoně, což je však jen dočasná záležitost. V daném okamžiku je totiž přednější to, že díky vysoké regenerační schopnosti kdoulovce rychle obnovíme jeho svěží a atraktivní vzhled. Při řezu silných větví musíme vzít v úvahu i to, že velké rány zavaluje Chaenomeles jen pomalu, a musíme je tak dobře ošetřit.

Rozmnožování

Kdoulovce můžeme množit jak generativní (semeny), tak i vegetativní (řízky a roubování) cestou. Plody sklízíme od října do prosince, malvice rozkrájíme a semena po předchozím macerování, oschnutí, přečištění a osmitýdenní stratifikaci na jaře vyséváme. Při této metodě rozmnožování musíme ale počítat s tím, že noví jedinci budou poměrně variabilní.

Předem vybrané kultivary můžeme množit zelenými řízky, které řežeme v červnu z odkvetlých, asi 20 cm dlouhých letorostů. Řízky nastimulujeme a napícháme na množárnu, kde během několika týdnů zakoření. Následně je nahrnkujeme a dopěstujeme ve studeném skleníku nebo se zimním krytem. Kdoulovce je možné i roubovat, a to na vlastní kořeny.

Choroby a škůdci

Obávanými nepřáteli kdoulovců jsou mšice a larvy brouků, jinak jsou tyto rostliny poměrně odolné. Mšice škodí na špičkách nových a mladých výhonů, zatímco larvy poškozují kmen vyžíráním zevnitř. Někdy se na kořenech objevují i malé nádory, které způsobují vzdouvání rostlin v nádobě. Protože kořeny s těmito nádory nemohou růst, pomalu přestávají plnit svou funkci a nakonec usychají. Ačkoliv je toto onemocnění intenzivně zkoumáváno, přesný původce a ochrana nejsou zatím známi.

Druhy vhodné pro Evropu

Pro naše středoevropské zahradní projekty a bonsajovou praxi mají význam následující druhy a kříženci:

Kdoulovec kalifornský (Ch. californica): medonosná rostlina, výška 1,5 – 2 metry, šířka 2,5 – 3 metry. Díky svému ploše kulovitému, keřovitému tvaru umožňuje dobře hnízdění ptactva.

Kdoulovec japonský (Ch. japonica): u nás častěji pěstovaná dřevina, je medonosná a některé kultivary se používají i jako půdní kryt. Výborně se hodí k rychlení květů (řezané větve nebo celé bonsaje).

Kdoulovec lahvicovitý (Ch. speciosa): podobné využití jako předchozí druh, v zahradní tvorbě použitelný jako solitéra nebo do živých plotů.

Kdoulovec nádherný (Ch. superba): druhý nejčastěji pěstovaný druh kdoulovce u nás, může se roubovat na podnože hlohu nebo jeřábu ve výšce cca 150 cm.

Diskuse k článku:
Počet příspěvků v diskusi: 0
    

  

Kontakt: redakce: Jan Stropnický. Tento server provozuje firma Jan Stropnický - Bonsai Academia. Aktualizace stránky je prováděna vždy, když se na české bonsajové scéně něco zajímavého děje. RSS. Doporučené rozlišení pro prohlížení této stránky je 1024 x 768 a více.  ISSN 1213-6840.
© 2001-2022 J.Stropnický, K.Stach, J.Junek             design: Jan Junek       Zásady ochrany osobních údajů