Luboš Šebek: Kolekce modřínů z jamadori

Hned po borovici patří tato evropská dřevina mezi pěstiteli k nejoblíbenějším. Jedná se totiž o materiál, který je díky svým vlastnostem pro utváření bonsají velice vhodný…
22.04.2021  přečteno: 658x,  kat.:bonsaje

Modříny, které bychom vám chtěli v tomto článku představit, patří do sbírky Luboše Šebka z Městce Králového. A jak sám říká, cenná je tato kolekce hlavně v tom, že ukazuje možnosti tvarování modřínů do různých bonsajových stylů.

Nejstarší, nejvíce propracovaný a nejznámější modřín je vidět na obr. 1. Byl již prezentován v mnoha bonsajových časopisech a je i součástí kazety o tvarování modřínů, kterou najdete v nabídce Bonsai Sumiko. Asi před 15 lety jsem ho vyzvedl v Jizerských horách a zajímavé bylo jistě i to, že jsem hned věděl, co z něj bude. Tento modřín je charakteristický tím, že má už od přírody jemné a husté jehlice a nádhernou borku, která podtrhuje ráz starého stromu. Pěkné je i lehké vlnění kmene a koruna, která je na první pohled poměrně netradiční. Džin sám o sobě „jakoby píchá do očí“ a je v místech, kde bychom ho asi uměle nevytvářeli. Ale příroda to tak chtěla. Koruna se skládá ze dvou částí. Vrchní je vytvořena z jednoho jediného výhonu, protože jiné řešení nebylo. Větev je kaskádovitě stažena dolů a rozčleněna na jednotlivá patra. Druhou část koruny tvoří opět jedna větev, která je stejně jako první rozložena do jednotlivých pater a stažena dolů tak, aby směřovala doprava pod úhlem cca 45o. Na této bonsaji provádím již pouze udržovací práce. Miska pochází z dílny BC Isabelia a svými proporcemi, velikostí, hrubostí i podobou se k tomu modřínu ideálně hodí.

Na obr. 2 je prezentován modřín, který byl vyzvednut zhruba před 17 lety a rád bych na něm demonstroval to, že bonsai je živý materiál, který se neustále vyvíjí a jeho podoba není většinou nikdy konečná. Pochází ze starého opuštěného lomu a zaujal mě tím, že měl netradičně utvářený kmen a hodně hrubou borku, což není pro modříny zrovna typické. Po zasazení do provizorní nádoby jsem musel zachovat jeden poměrně silný kořen, který rostl kolmo vzhůru a pak se opět vracel do půdy. Během dlouhých let jsem pak dopěstovával náhradní kořenovou hmotu a tento kořen postupně redukoval. Dnes již na rostlině není. Tento modřín čeká letos na jaře radikální změna, protože horní patro je příliš husté a sama rostlina poměrně vysoká. A problematická je i větev, která směřuje doprava dolů. Mohla by být sice základem jakési kaskády, ale je řídká a neperspektivní. Spolu s jejím odstraněním se nabízí úvaha o tom, zda bonsai neotočit o 90o a nevytvořit strom jiné podoby. Možnosti tvarování bude jistě provázet zajímavá diskuse s ostatními pěstiteli…

Pokud máte rádi klasickou podobu modřínů, určitě se vám bude líbit strom na obrázku č. 3. Je to bonsai, kterou jsem si vysnil a představuje klasický český modřín tak, jak ho známe z našich lesů a pasek. Výchozí materiál jsem vyzvedával zhruba před 10-12 lety. Kmen má velice jemný elegantní pohyb a nejvíce práce dalo dopěstování větví v koruně. To se ale podařilo. Protože byl modřín původně vyšší než dnes, musel být jeho kmen zkrácen. Jako památka na tento zásah je na jeho vrcholu malý džin, který však pouze prosvítá a není dominantní. U této rostliny neplánuji žádné další dramatické změny, dojde jen k prosvětlení koruny.

  Larix decidua, vyska 44 cm, miska BC Isabelia  Larix decidua, vyska 75 cm, miska Klika & Kuratková  Larix decidua, vyska 95 cm, miska BC Isabelia  Larix decidua, vyska 45 cm, miska Klika & Kuratková  Larix decidua, vyska 62 cm, miska Tokoname  Larix decidua, vyska 25 cm, miska Klika & Kuratková  Larix decidua, vyska 55 cm, miska Tokoname

Jamadori na obr. 4 je strom, který má sice slabý, ale zajímavě utvářený, vlnitý kmen, což je dáno tím, že je vytvořen jenom ze silnější větve, která musela být kvalitně nabandážovaná a nadrátovaná. Následně jí byla dána podoba, kterou vidíte na obrázku. Kompozice bonsaje je vytvořena tak, aby bylo vyzdvihnuto mrtvé dřevo, které ale během dalších let projde, podobně jako strom samotný, určitými změnami. Modřín bude při dalším přesazování nakloněn doleva dopředu, část mrtvého dřeva se odtěží a spodní část stromu tak bude jemnější. A patrně dojde i k propojení šari na kmeni s mrtvým dřevem na bázi.

Poměrně zajímavá hlavně z hlediska toho, že byla vyzvednuta teprve před 5 lety, je rostlina na obr. 5. Tento modřín jsem nalezl v Polabí u Poděbrad a to, že je po tak krátké době v první bonsajové misce, považuji za velký úspěch. Modřín pochází z lokality, která má tvrdé kamenité podloží, a tak vyzvednutí nebylo příliš komplikované. Na bázi je rostlina široká asi 15 cm a největším problémem byly dvě velké silné větve, ze kterých zbyly v současné době vlevo nahoře v koruně a vpravo v prvním ohybu kmene dole dva džiny. Ty jsem zatím na rostlině ponechal. Ve spolupráci s Janem Bučilem jsem z jamadori vytvořil klasický modřín, který lze klasifikovat jako „volně vzpřímený“. Jako nejdůležitější úkol do budoucna vidím práci s větví, která je vpravo a směřuje dolů. Protože má nižší intenzitu růstu, musí se cíleným zaštipováním zajistit její zahuštění. Pracovat bude potřeba i s oběma džiny, které zatím úplně odstranit nechci, a tak přijde na řadu jejich redukce a celkové zjemnění. Tato rostlina je zajímavá tím, že na rozdíl od jiných jamadori není na vrcholku krácena.

Kde přesně jsem vykopal modřín z obr. 6, už nevím, v podstatě to byl jakýsi pokus o záchranu stromu s vyhnilým kmenem. Jamadori měla jen jednu živou větev, dlouhou asi 40 cm, ze které se následně dala vytvořit koruna. Počátek života tohoto modřínu v mé sbírce byl velmi pozvolný, protože nejdříve se musela rostlina aklimatizovat. První léta jsem s ní nedělal skoro vůbec nic, pouze dvakrát do roka jsem jednoduchým způsobem zastříhával nově vyrostlé výhony. Při tvarování jsem se inspiroval u jedné z bonsají Pavla Slováka, jejíž koruna je postavena na extrémním ohybu, což jsem u tohoto modřínu udělal i já. I když to není na této fotografii úplně ideálně vidět, hodně výrazné by mělo být na bonsaji mrtvé dřevo ve spodní části kmene, které prochází až nahoru do koruny. V budoucnosti již nechci strom radikálně přetvarovávat, bonsai by měla zůstat ve velikosti a podobě, kterou má teď. Pracovat chci pouze s korunou, kterou je potřeba zjemnit, a přemýšlím také o nižší misce. Z hlediska pohledové strany pak zvažuji to, že při dalším přesazování modřín pootočím zhruba o 20-25o po směru hodinových ručiček.

Mezi nejmladší rostliny této kolekce patří modřín na obr. 7, který jsem původně nechtěl ani vyzvedávat. Měl totiž dlouhý, štíhlý a naprosto rovný kmen, který nesl pravidelný obrost. Jediné, co bylo na této rostlině zajímavé, je její mohutná báze. Modřín jsem vyzvedával společně s Pavlem Slovákem, kterému se na rozdíl ode mě velice líbil, a i to byl impuls k tomu, abych si ho přinesl domů. Dal jsem ho do přepravky od zeleniny, kde bujně rostl. Na výšku byl samozřejmě zakrácen. Následně jsem ho zapůjčil Pavlovi, který ho na jednom ze svých seminářů natvaroval do současné podoby. Pak mi modřín vrátil a já se o něj starám teprve jednu pěstitelskou sezonu. Tvar, který mu Pavel dal, považuji za dobrý a budu ho dále rozvíjet. Do budoucna je třeba pracovat na dopěstování obrostu, přičemž nejdůležitější je větev nalevo, která vyvažuje náklon a skládá se z několika pater. Ta by měla být mohutnější. Důležitá bude i práce s mrtvým dřevem, které je logickým důsledkem zkrácení kmene a narušuje jeho rovný průběh. Samotná koruna musí být jen tak hustá, aby nezakrývala partie šari, které se časem mohou rozšířit i do míst mohutné báze rostliny. Zatím ale nic takového neplánuji.

Představená kolekce modřínů je jistě dobrým důkazem jejich variability při procesu utváření bonsají. Jsou to nejen velice odolné, ale i tvárné rostliny, jejichž potenciál využijí jak amatéři, tak i profesionálové.

Diskuse k článku:
Počet příspěvků v diskusi: 1     poslední: 28.04.21 18:49
    

  Modřínový král  Jaroslav Pišl28.04.21 18:49

  

Kontakt: redakce: Jan Stropnický. Tento server provozuje firma Jan Stropnický - Bonsai Academia. Aktualizace stránky je prováděna vždy, když se na české bonsajové scéně něco zajímavého děje. RSS. Doporučené rozlišení pro prohlížení této stránky je 1024 x 768 a více.  ISSN 1213-6840.
© 2001-2021 J.Stropnický, K.Stach, J.Junek             design: Jan Junek       Zásady ochrany osobních údajů