redakce: Co s přerostlou borovičkou, aneb pomáháme vám tvarovat, 1. díl

Podobnou rostlinu, s jejímž prvním tvarováním si majitel nevěděl rady, má doma docela dost našich čtenářů...

06.03.2021  přečteno: 441x,  kat.:bonsaje

Pinus mugo, jejíž první utváření vám chceme v této reportáži představit, byla zakoupena kdysi v BC Libčany. Je stará asi 10 let a její majitel s ní kromě občasného přesazení, hnojení a zálivky nedělal nic. A protože si s její proměnou nevěděl rady, požádali jsme společně o pomoc M. Ašenbrennera.

Ten o ní říká: „U této borovičky můžeme zvážit dvě možnosti tvarování. Buď vytvoříme bonsai klasického volně vzpřímeného stylu, což je hlavně pro začátečníky asi nejjednodušší, nebo odstřihneme celou přehoustlou vrcholovou část a korunu uděláme z partie, která míří doleva. V tomto případě bychom ale přišli o obrovskou část zelené hmoty, a novou korunu tak vytvářeli velice dlouho. Zůstaneme tedy raději u první varianty“.

Volba pohledové strany je u této borovice těžší, protože pohledy A i C jsou skoro totožné. Rozhodneme se tedy později. V prvé řadě prostříháme dvě spodní kosterní větve a zjistíme, jaké možnosti nám rostlina nabízí z hlediska počtu pupenů nebo drobných větviček na starém dřevě. Oboje totiž budeme potřebovat na následné zakrácení větví! Dále se budeme věnovat vrcholové partii, která je označena pojmem „přehoustlý vršek“. Tam bude nutné vybrat větve, které vytvoří další patra a vrchol a zároveň zajistí i potřebnou hloubku rostliny. Při samotném řezu postupujeme tak, že v místech, kde jsou na dlouhých výhonech vyvinuty nějaké slabší větvičky, na ně kosterní větve zakrátíme a následně z nich dopěstujeme zelenou hmotu koruny. Tam, kde to možné není, musíme vycházet z předpokladu, že časem proraší již viditelné nebo i spící pupeny, a z nich se následně vytvoří nový obrost. V takovém případě ale větve zakracovat nebudeme, pouze je protrháním jehlic prosvětlíme.

 Prubeh tvarovani borovicky...

Tvarujeme-li rostlinný materiál tohoto typu, máme v podstatě dvě možnosti. Buď postupujeme tak, že uděláme prostřih celého stromu najednou, a pak opět na „jeden zátah“ drátujeme, nebo prostříháme jen část rostliny (v našem případě dvě spodní kosterní větve), které hned nadrátujeme a podle toho, jak budou po natvarování vypadat, posoudíme zásahy v horní partii rostliny. Při tvarování dvou spodních větví vycházíme z toho, že v budoucnu by se mělo jednat o borovičku, která představuje starý strom. To znamená, že tyto větve musí směřovat dolů.

Když se podíváme na příslušný obrázek, vidíme, že větev po řezu a protrhání starých jehlic má obrost jenom na konci. S tím se v této fázi tvarování musíme opět smířit a natvarovat ji tak, aby tvořila jakýsi vějíř. Jen tak zajistíme dobré podmínky pro přístup světla a vzduchu k nově se rozvíjejícím pupenům a drobnému obrostu.

Dlouhé větve, které jsou ve spodní části borovičky jasně vidět, můžeme tvarovat dvěma způsoby: na okamžitý efekt a s výhledem do budoucna. Rozhodneme-li se pro první variantu, celou větev hadovitě zakroutíme, čímž ji opticky až o 1/3 zkrátíme. Ideální to ale není, protože bude mít nepřirozený tvar. Lepší je, když si na konečnou podobu chvíli počkáme a větve zatím ponecháme dlouhé. Pokud totiž dopřejeme pupenům a miniaturním výhonům, aby se rozvinuly na místech blíže ke kmeni, budeme moci postupně dlouhé výhony zakracovat a po několika létech získáme krátké a kompaktní větve se zcela přirozeným vzhledem.

Po natvarování spodních větví došlo k diskusi o vrcholové partii. V ní se nacházely tři větve, z nichž dvě byly odstraněny, protože byly silné a rostly kolmo vzhůru. Jako základ budoucího vrcholu byla ponechána větev jdoucí šikmo doleva, která opticky celou rostlinu sníží a zároveň má dostatek obrostu na to, aby se z ní vyvinuly další vrcholové výhony.

Natvarovaná rostlina má sice ještě do konečného tvaru a podoby daleko, ale už teď si můžeme říci, jak by se měla dále vyvíjet. První věc, kterou vidí snad každý, je ta, že rostlina je hodně široká. Proč, to jsme si během tvarování vysvětlili, a pokud vše půjde dobře, už v následujícím roce může být šířka její koruny díky sesazení zhruba o 1/4 na každé straně menší. Naše úvahy se musí zaměřit i na levou větev, která je nasazena „hokejkovitě“ ve vnitřní straně ohybu. V budoucnu být na rostlině ale nemusí, protože pokud se podaří zahustit větve ostatní, můžeme tuto bez obav o vzhled bonsaje odstranit. Strom získá jinou dynamiku a podoba bude věrohodnější.

Slogan „Prvním tvarováním to nekončí“ platí na tomto místě dvojnásob. Popsanými zákroky jsme vytvořili dobrý základ klasické miniatury borovice, na její definitivní tvar si však budeme muset ještě počkat. Ale co je to pár let v životě bonsaje…

Diskuse k článku:
Počet příspěvků v diskusi: 0
    

  

Kontakt: redakce: Jan Stropnický. Tento server provozuje firma Jan Stropnický - Bonsai Academia. Aktualizace stránky je prováděna vždy, když se na české bonsajové scéně něco zajímavého děje. RSS. Doporučené rozlišení pro prohlížení této stránky je 1024 x 768 a více.  ISSN 1213-6840.
© 2001-2021 J.Stropnický, K.Stach, J.Junek             design: Jan Junek       Zásady ochrany osobních údajů