redakce: Návod na pěstování bytových bonsají pod umělým osvětlením

Chcete pěstovat ve vašem bytě nebo kanceláři bonsaje i přes to, že tam nejsou dobré světelné podmínky? Pokud ano, vyberte místo, kde budou stromky vypadat nejlépe a zkuste je umístit pod zářivky…
14.02.2021  přečteno: 350x,  kat.:bonsaje

Dostatek světla patří k nejdůležitějším životním podmínkám našich pokojových bonsají, protože bez něj nemůže rostlina plnohodnotně žít a strádá. To se projevuje nejen jejím nepěkným vzhledem, slabými přírůstky, velkými listy a dlouhými internodii, ale bonsaje pěstované „ve tmě“ jsou ve špatné kondici, a tudíž i podstatně více náchylné na choroby a škůdce.

Ideálním stanovištěm pro miniaturní stromky v interiéru (byty, kanceláře, vstupní haly aj.) je vždy světlé místo na okně nebo blízko něho. Ale pozor, nesmíme zapomínat na to, že množství světla z venku, které dopadá oknem na naše stromky, se během roku hodně mění a vliv mají i takové faktory jako závěsy, záclony, sítě proti komárům nebo barevnost stěn v pokoji. Zatažená hustá záclona nebo znečištěné sklo ubírá klidně i 50% světla a další světlo ubývá také se čtvercem vzdálenosti od okna. Například 2 metry od okna je ho čtyřikrát méně, 3 metry devětkrát méně atd. Množství světla, které přichází oknem, se mění i v souvislosti s ročním obdobím, v zimě to bývá podle oblačnosti např. jen 10 – 15 % oproti létu. Denní světlo může mít podle nejrůznějších literárních pramenů intenzitu od cca 3.000 lx při zamračeném zimním dni až po 100.000 lx při slunečném letním dni (vliv má expozice, typ zástavby, přesahující střechy, hodina měření, klimatické pásmo aj.).

Kolik světla máme doma v místnostech my?

Nejvíce je ho v našich bytech a kancelářích samozřejmě u okna, což si můžeme dokázat i na příkladu konkrétního měření luxmetrem (měřicí přístroj ke zjišťování intenzity osvětlení, jednotkou osvětlení je 1 lux, což je osvětlení způsobené světelným tokem 1 lumenu dopadajícího na plochu 1 m²) v obývacím pokoji rodinného domu v běžné městské zástavbě s expozicí na západ, při zamračeném počasí a slabém dešti 23. října ve 14 hodin 50 minut: před oknem 2.146 lx, v místnosti na okenním parapetu 986 lx). Již ve vzdálenosti zhruba 1 m od okna ale intenzita světla klesá (517 lx), a i když to lidským okem téměř nepostřehneme, pro mnoho rostlin ho může být málo! A tady si jistě vzpomenete na informaci, která říká, že bytové bonsaje by měly být od podzimu do jara postaveny na parapetu u okna, protože jedině tam je pro ně v těchto měsících světla dost!

 obr. 1 obr. 2 obr. 3 obr. 4 obr. 5 obr. 6 obr. 7

Abychom si udělali konkrétnější představu o světelných poměrech v místnosti, podívejme se na orientační schéma, které nám nabízí obr. 2. Na něm vidíme různé světelné poměry v místnosti orientované na jih v našich zeměpisných šířkách v letních měsících. V přímořských zemích by bylo světlo poněkud intenzivněj¬ší, ale nezasahovalo by tak hluboko do místnosti. Množství světla ovlivňuje samozřejmě i počet a velikost oken nebo barva zdí, nábytku, popř. podlahové krytiny.

a) zóna slunečno: jako slunečné označujeme stanoviště, na které celý den nebo alespoň část dne dopadá přímé slunce. Okna situovaná k jihu přijímají sluneční světlo delší část dne, okna obrácená na východ několik hodin ráno a okna se západní expozicí několik hodin odpoledne. Intenzita slunečního svitu závisí také na ročním období nebo geogra-fické poloze místnosti. Okna na jih jsou vystavena intenzivnějšímu světlu, slunce však nezasahuje tak hluboko do místnosti jako ve východně nebo západně exponova¬ných místnostech. Z hlediska pěstování pokojových bonsají zde musí stát druhy, které potřebují nejvíce světla (jilm čínský, Crasulla, Portulacaria).

b) zóna nepřímého slunce: pod tímto pojmem rozumíme sluneční světlo dopadající do místnosti přes průsvitný závěs, záclonu nebo sítě proti hmyzu, popřípadě procházející korunou blízkého stromu. Světlo podobné kvality najdeme ale i ve vzdálenosti cca 3/4 až 1,5 m od okna, kterým svítí celý den nebo část dne přímé slunce. I když tato místa nejsou osluněna přímo, jsou velmi světlá a hodí se pro pěstování většiny druhů pokojových bonsají (pepřovník, čínský ptačí zob, Sageretia, Carmona).

c) zóna stínu: stinné stanoviště v bytě nedostává ani přímé, ani nepřímé sluneční světlo, světelné poměry jsou však docela příznivé. Světlo této kvality najdeme těsně u oken situova¬ných na sever nebo ve stinné části prosluněné místnosti u bílých či pastelových bočních stěn. Rostliny zde sice nestojí v dosahu přímého slunce, ale od okna nejsou vzdálené více než 1,5 až 2 m. Toto stanoviště vyhovuje požadavkům rostlin ozdobných listem, které jsou domovem v džungli, kde rostou stíněné vyššími dřevinami, které je chrání před spalujícím slunečným zářením. V zimních měsících je ale třeba tyto rostliny posunout trochu blíže k oknu nebo přisvětlovat. Z druhů rostlin využívaných pro pěstování bytových bonsají je to ideální místo pro větší exponáty všech druhů fíkusů (Ficus retusa ´Panda´, F. retusa ´Nitida´, F. retusa ´Kimmen´, F. retusa ´Compacta´). Dobře zde bude růst i Ficus benjamina, pouze pestrobarevné varietě F. benjamina ´Starlight´ se může ztrácet světlá barva nebo hnědnout okraje listů. Tento fíkus potřebuje světla více, ideální je pro něj zóna nepřímého slunce.

d) zóna nepřímého světla: v této části místnosti, jejíž hranice začíná cca 2 m od okna (světelného zdroje) se již nedaří žádným druhům rostlin, a tudíž ani bytovým bonsajím. I když je zde podle vnímání lidského oka světla dost, pro rostliny je to již málo! A pokud zde chceme nějaké bonsaje pěstovat, musíme sáhnout po osvětlovacích tělesech.

Rozdělení místnosti na jednotlivé světelné zóny je možné brát jako určitý základ, který pro naše potřeby plně postačí. Pokud bychom ale chtěli rozhodnout o použití umělého osvětlení při pěstování bonsají na vědeckém základu, musíme napřed vědět, jakou potřebu světla jednotlivé druhy rostlin mají a kolik jim ho na daném místě v bytě můžeme poskytnout díky přirozeným zdrojům (světlo z oken, světlíků, prosklených lodžií aj.) my. Přesné informace o intenzitě světla měřené v luxech, která zajistí bezchybný růst a vývoj pokojových druhů rostlin, můžete najít v odborných publikacích nebo na internetu, pro představu ale jistě postačí malá tabulka z této reportáže. Měření světelných podmínek v bytě se dá provést luxmetrem, který seženete třeba někde ve firmách zabývajících se problematikou osvětlování interiérů, nebo tyto údaje získáte jako placenou službu od pracovníků vaší Hygienické stanice.

Dva způsoby pěstování bonsají pod umělým osvětlením

Ten první nastává v případech, kdy máme stromek umístěn na hranici využitelnosti přirozeného světla a „odvrácená strana“ ho má nedostatek. Tuto situaci řešíme poměrně jednoduše tak, že bonsai samozřejmě poctivě otáčíme (třeba každý týden) a zadní stranu rostliny přisvětlujeme bodovým reflektorem.

Druhý případ, kdy potřebujeme zajistit našim bonsajím dostatek světla, je spojen s rozhodnutím umístit miniaturní stromky trvale tam, kde přirozený světelný zdroj prostě chybí. Může se jednat třeba o zajímavé a předem naplánované výklenky v sádrokartonových stěnách na stinných místech bytu nebo prostory v sestavách nábytku v obýváku. Ale tady, protože potřebujeme trvalé umělé osvětlení, již musíme pečlivě vážit, jakou technikou ho zabezpečit.

Ještě před tím, než budeme vybírat správný světelný zdroj, bychom měli vědět také něco o samotném světle (resp. jeho složení), které rostliny pro svůj růst a vývoj potřebují. A proč je to důležité? Odpověď je poměrně jednoduchá a souvisí s fotosyntézou, což je dle základní školské definice přeměna CO2 a H2O za pomocí světelné energie na organické látky, které rostliny následně využívají při svém růstu.

Pro fotosyntézu je z celého světelného spektra (obr. 3) důležité záření o vlnové délce 380 až 760 nanometrů (nm), tj. od fialové přes modrou, zelenou, žlutou, oranžovou až po červenou část světla. A pokud chceme, aby naše bonsaje prospívaly i pod umělým osvětlením, musíme najít takové zdroje, které vyzařují světlo takových nebo alespoň hodně se přibližujících vlnových délek.

Z hlediska využitelnosti pro rostlinu má největší význam barva modrofialová a červená (přibližně 400 - 500 nm a 600 - 700 nm), zelená až žlutá zůstávají nevyužity, protože je zeleně zbarvený chlorofyl nepohlcuje, ale odráží. Modré záření využívají rostliny kromě fotosyntézy i k řízení otevírání průduchů, oblast červeného záření pak mimo fotosyntetických procesů také k prodlužovacímu růstu. Tady ale rostlina citlivě reaguje na poměr intenzit záření vlnových délek 660 nm (oblast červená) a 735 nm (oblast infračervená). Pokud se rostlina v přírodě nachází ve stínu jiné, dopadne díky pohlcení červeného záření chlorofylem výše postavené rostliny na rostlinu pod ní jen minimum záření červeného (ale hodně záření infračerveného) a stíněná rostlina se začne prodlužovat! A i když má bonsai dostatek umělého světla, ve kterém ale převažuje infračervené záření, „vytahuje“ se do výšky v domnění, že je zastíněná. Při opačném poměru (převládá oblast červeného záření) zase bonsai poroste do výšky pomalu. Proto je dobré mít poměr těchto složek záření ve světelné zdroji vyvážený.

Pojďme vybírat osvětlovací tělesa

Vodítkem pro výběr vhodného druhu osvětlení je dobré spektrum (musí mít zvýrazněný podíl modrého a červeného záření), vysoká účinnost (poměr svítivosti k příkonu), potřebné rozměry (např. zářivkové trubice se vyrábí v délkách 60 – 150 cm), životnost tělesa (zářivky 6.000 - 20.000 hodin, výbojky 4.000 – 10.000 hodin) a samozřejmě cena (speciální zářivkové trubice kolem 250 – 400 Kč, výbojky i několik tisíc).

Žárovky: jsou nejméně efektivním, a tudíž i nevhodným zdrojem světla, protože většina energie, kterou spotřebují, se v nich promění na teplo. Ty klasické vyzařují především v červené oblasti, protože jim chybí modrá složka spektra, existují ale i žárovky speciální, např. od německé firmy Paulmann, které jsou určeny přímo pro dosvěcování rostlin (označení R63, 80 nebo 95 s výkonem od 40 do 100W). Protože ale „pálí“, je třeba je umístit do vzdálenosti cca 50 – 100 cm.

Zářivky: patří mezi velmi efektivní zdroje, protože většina příkonu je vyzářena ve formě světla. Všichni jistě známe klasické zářivkové trubice, které ale samy o sobě nestačí. Musíte si k nim koupit i vhodný (nejlépe uvnitř leštěný) reflektor, který může nést např. 2, 4 nebo 6 trubic. Ty se pak vyrábějí v různých délkách a výkonech, přičemž nejdůležitější je barva jejich světla. Zářivky, které používáme v kancelářích nebo v domácnosti na nasvícení nejrůznějších prostor (L15W/20-640, studená bílá, OSRAM), se pro pěstování bonsají ani jiných rostlin z hlediska složení světelného spektra nehodí. Pro tyto účely je ideální lineární zářivka FLUORA, výrobce OSRAM, která se může použít jak v prostorách s nedostatkem denního světla, tak i v místnosti bez něj. Má zvýrazněné záření modré a červené oblasti světelného spektra, a je tak ideálně uzpůsobena pro podporu fotosyntézy rostlin. Vyrábí se v délkách od 44 do 150 cm, čemuž odpovídá rozpětí 15 – 58 W. Světlo, které vyzařují, je nafialovělé (zelená a žlutá barva rostlin je při vjemu potlačena), a tak je ideální vykompenzovat tento „viditelný“ nedostatek přidáním jedné obyčejné zářivky. Protože neprodukují teplo, stačí, když budou od vrcholku koruny bonsaje umístěny cca 25 - 50 cm.

Výbojky: mají nejčastěji charakter silného bodového zdroje světla a dosahují velmi vysoké účinnosti. Uplatní se ale hlavně při osvětlování velkých ploch, což asi v domácím pěstování bonsají nebudeme potřebovat. Také pořizovací náklady včetně reflektorů a nutných přídavných zařízení jsou poměrně vysoké. Na našem trhu jsou asi nejznámější výbojky Plantastar OSRAM, které byly vyvinuty speciálně pro komerční pěstování rostlin „ve velkém“. Informace o dalších typech výbojek (např. Philips SON-T Agro) najdete na internetu nebo v katalozích firem, zabývajících se touto problematikou.

Kompaktní zářivky: jedná se o zdroj světla pracující na shodném principu jako zářivková trubice, často označovaný jako úsporná žárovka. Dají se našroubovat do běžného bodového světla (některé potřebují keramickou objímku se závitem E40) a nevyžadují žádné další technické úpravy. To je dáno tím, že veškerá potřebná elektronika, nutná pro chod tohoto tělesa, je integrována již přímo v něm. Tyto typy svítidel jsou vhodné většinou jen pro „dosvěcování“, protože mají oproti klasickým zářivkám nerovnoměrné rozprostření světelného toku. U nás na trhu jsou zastoupeny např. kompaktní zářivkou „Dual Spectrum" německé firmy MaxGrow.

Při využívání umělých světelných zdrojů bychom měli dodržovat několik základních pravidel:

a) aby bonsaje rostly „správně vzhůru“, mělo by být osvětlení zavěšeno přímo nad nimi. Nástěnné zářiče jsou tedy nevhodné.

b) čím výše je světlo umístěno, tím větší plochu, a tím i větší množství rostlin, ozáří. Jeho intenzita však s narůstající výškou klesá. Pokud tedy chcete dostatečně osvítit více stromků, je vhodnější nad ně umístit více světelných zdrojů.

c) budete-li pěstovat bonsaje výhradně při umělém osvětlení, např. v tmavém koutě obývacího pokoje, měli byste jim svítit 12–16 hodin denně ve stejné rytmu. To zajistíte snadno i levnými spínacími hodinami. V případě doplňkového použití lamp jen v zimním období stačí přisvětlovat cca 6–8 hodin.

d) jestliže na vaši ruku poté, co jste ji umístili na vrchol koruny stromu, působí větší teplo, mohou světelné zdroje popálit i pěstované bonsaje. Posuňte tedy světla o kus výše.

e) světla i reflektory udržujte v čistotě, jen tak budou pracovat na plný výkon.

f) bonsaje nestavte mimo půdorys zářivky. Vně tělesa totiž rapidně ubývá světla (obr. 5).

g) při zálivce nebo jiné manipulaci s rostlinami vypněte elektrický proud. Jde o vaši bezpečnost!

h) světlo je pro rostliny důležité, ale nezapomínejte ani na zabezpečení jejich dalších potřeb - zálivku, hnojení, přesazování, řez a tvarování.

Pokud se rozhodneme pro pěstování bonsají doma pod umělým světlem, bude asi nejlepší využít výše popisované zářivky s tělesem, které má leštěnou odrazovou vložku (obr. 4). Dále budeme potřebovat dvě lineární trubice OSRAM FLORA, startéry, které namontujeme do tělesa a přívodní trojžilový kabel se zástrčkou. Důležitou součástí „světelné sestavy“ jsou i spínací hodiny, které nám pomohou nastavit a automaticky udržovat režim den/noc. Zářivkové těleso můžeme buď přišroubovat na strop výklenku, nebo na patřičné místo v sestavě nábytku, popř. ho pomocí speciálních závěsů (dají se koupit jako zářivkové příslušenství) pověsit tam, kde ho potřebujeme mít. Bonsaje umístíme pod světla na pěstební stolky pro pokojovky nebo do nízké „vany“ s keramzitem, a můžeme se těšit zajímavým zákoutím…

Protože není problematika pěstování bonsají pod umělým osvětlením nikde souhrnně popsána, provedli jsme v rámci přípravy podkladů pro tuto reportáž i některá zajímavá měření, která souvisí s množstvím světla (vyjádřeno v luxech) v určitých místech osvětleného prostoru (viz obr. 5). Bonsaje byly pod světelným zdrojem umístěny zhruba jeden měsíc a rostly v režimu den/noc v poměru 16/8 hodin. Stály na nižším patře nábytkové stěny asi 2,5 metrů šikmo od okna o velikosti 160 x 100 cm v místnosti orientované na západ. Měření intenzity světla byla prováděna jak během dne, kdy do místnosti proudilo nestíněným oknem denní světlo, tak i večer, kdy byla v pokoji v podstatě tma. Za celou dobu nevykazovaly bonsaje žádné prokazatelné výkyvy v růstu, pouze Sageretia thea přirůstala malými červenými lístky podobně, jako to dělá v letním období, kdy má dostatek světla. I když byla tato doba krátká, dá se říci, že se bonsajím pod umělým světlem dařilo…

Text a foto: Jan Stropnický,
kresby: Hana Říhová

Diskuse k článku:
Počet příspěvků v diskusi: 2     poslední: 15.02.21 17:07
    

  LED nebo zářivky  František H.15.02.21 09:40
  měření  m kolacia15.02.21 17:07

  

Kontakt: redakce: Jan Stropnický. Tento server provozuje firma Jan Stropnický - Bonsai Academia. Aktualizace stránky je prováděna vždy, když se na české bonsajové scéně něco zajímavého děje. RSS. Doporučené rozlišení pro prohlížení této stránky je 1024 x 768 a více.  ISSN 1213-6840.
© 2001-2021 J.Stropnický, K.Stach, J.Junek             design: Jan Junek       Zásady ochrany osobních údajů