ing. M. Hrkal a kolektiv autorů: Redukce kalů a bláta v zahradním jezírku

Že se kaly v jezírku tvoří, zjistí záhy majitel každé nádrže. Pokud v nádrži nejsou ryby, kaly se vytváří relativně pomalu, s množstvím ryb naopak množství sedimentů rychle přibývá. K rychlosti tvorby sedimentů ale přispívají i další faktory – proudění vody v nádrži, účinnost filtrace, spad listí a prachu na hladinu jezírka a v neposlední řadě i pravidelná (či nepravidelná) údržba jezírka.

Řasy – problém velké části majitelů zahradních a koupacích jezírek – využívají ke svému růstu živiny uvolňující se mimo jiné při rozkladu dnových sedimentů. Čím více sedimentu na dně jezírka, tím větší výluh živin do vody jezírka a tím větší riziko růstu řas. Celkem jednoduchá přímá úměra dělá spoustě majitelů jezírek vrásky na čele. Cesta, jak množství již vzniklého kalu na dně jezírka omezit je vlastně jen dvojí.

Použití jezírkových vysavačů k vysávání bláta je notoricky známou záležitostí, a jezírkový vysavač patří k nejčastější výbavě jak soukromých osob, tak firem zabývajících se údržbou jezírek. My se však v tomto článku nebudeme tímto způsobem odkalení jezírek zabývat. Na mušku jsme si vzali jinou, sofistikovanější formu redukce jezírkových sedimentů – bakterie a enzymy.

Bakterie zvládnou i nemožné!

Bakterie místo bagru! Zredukujeme kal na dně jezírka až o 95%! Vysoce výkonné bakterie odbourají organické bahno a zabrání vytvoření nového! Bláto ve Vašem jezírku zmizí ! O 80% rychlejší odstranění bláta než u běžných konkurenčních bakterií! Výše uvedená tvrzení jsme vybrali z návodů několika různých přípravků volně dostupných na českém trhu. Fungují však tyto bakteriální a enzymatické přípravky opravdu tak, jak se v návodech a reklamních letácích píše? Obsahují opravdu přípravky obecně deklarované „bakterie a enzymy“? Má běžný majitel jezírka šanci nějak zjistit, že se něco opravdu po aplikaci stalo? Nedalo nám, a zkusili jsme provést malý testík.

Metodika testu

V běžné maloobchodní síti jsme anonymně nakoupili 3 různé přípravky, deklarované jako "bakterie a enzymy". Vybírali jsme především přípravky renomovaných značek, čemuž odpovídala i cenová relace přípravků od 500 Kč do 1.200 Kč za jedno balení. S vzorkem organického bláta to bylo o dost jednodušší a levnější. Od majitele jednoho zanedbaného a celkem silně organickým kalem zaneseného jezírka jsme si „vypůjčili“ přes 10 litrů vody zbaveného bláta. Díky tomu, že majitel má v nádrži větší množství kaprovitých ryb, bylo odsátí dnového sedimentu jezírkovým vysavačem prací na necelých 10 minut. Měli jsme bláto i přípravky na jeho likvidaci. Na samotné testování jsme si ale netroufali, a přenechali návrh metody testu i jeho samotný průběh a měření renomovanému vědeckému pracovišti.

Metodika testu byla následující: zhomogenizované bláto bylo doplněné vodou a rozděleno do 4 velkých skleněných nádob o objemu 5 litrů. Jednotlivé nádoby byly nepřetržitě provzdušňovány a zároveň zakryty víkem tak, aby nedocházelo k odparu vody z nádob. Do jedné z nádob – v grafech označenou jako 0 – nebyl přidán žádný biopreparát a tudíž nám měl sloužit jako referenční vzorek. Do zbylých 3 pak bylo přidáno podle doporučení výrobců příslušné množství přípravku. První testovaná dávka odpovídala 1,5 násobku doporučeného dávkování, 50. den pokusu byla tato dávka zvýšena na 7,5 násobek a 89. den na stonásobek doporučené dávky. Dávkování bylo zvyšováno v naději že bude dosaženo průkaznějších a měřitelnějších výsledků. Celková doba trvání testu byla 147 dnů.

Měřeny byly následující veličiny: koncentrace rozpuštěných i nerozpuštěných látek, podíl organických látek, CHSK v homogenizovaném vzorku i v kapalné fázi a koncentrace fosforečnanového fosforu v kapalné fázi

Naše měření směřovala především ke sledováním změn v obsahu organických látek, které by měly všechny použité biopřípravky způsobovat. Snižování množství sedimentů by se mělo projevovat snižováním obsahu organických látek a současně uvolňováním fosforu vázaného v sedimentech a zvyšováním jeho koncentrace v kapalné části vzorku. Opravdu to tak funguje – zákon zachování hmoty funguje i v jezírkách a fosfor opravdu nikam nezmizí – jen se transformuje z jedné formy do druhé. Na rozdíl od dusíku (který teoreticky i prakticky) je možné z nádrže odvětrat – a nechat ho „zmizet“

Veškeré látky

Z grafu níže je patrné, že průběh všech testovaných vzorků s přídavky mikrobiálních přípravků je velmi podobný jako referenční vzorek s označením 0 a vliv testovaných přípravků se jeví jako zanedbatelný, v úrovni chyby měření.

Organické látky

I na dalším grafu vyjadřujícím změny koncentrace veškerých organických látek nedochází na testovaných vzorcích s přídavkem komerčních přípravků k výraznějším změnách oproti referenčnímu vzorku s označením 0. Pokles, obdobný u všech zkoumaných vzorků, je způsoben přirozenými rozkladnými procesy. Vliv testovaných přípravků se ani zde neprojevuje. Mírný pokles jako takový je sice patrný, ale je stejný u všech pokusných vzorků včetně referenčního a tedy jen dokládá průběh přirozených procesů.

Chemická spotřeba kyslíku

Stanovením chemické spotřeby kyslíku CHSK se určuje, kolik oxidačního činidla je třeba k odbourání Všech organických nebo oxidovatelných látek ve zkoumaném vzorku. Ve zkratce se jedná o obecně uznávané a definované stanovení míry znečištění vody organickými a oxidovatelnými anorganickými látkami. Průběh grafu opět jasně naznačuje, že všechny zkoumané vzorky se chovají podobně, nezávisle na přidaných přípravcích.

Chemická spotřeba kyslíku v rozpuštěné fázy vzorku

Pokles obsahu rozpuštěných organických látek (Rozkladné produkty řas, výkalů ryb, listí atd.) je z níže uvedeného grafu zřejmý. Bohužel je však u všech testovaných přípravků (i referenčního vzorku bez přídavku biopreparátu) trend stejný – z čehož lez vyvodit jen jeden závěr – ve všech vzorcích probíhají stejné rozkladné procesy bez vlivu bio přípravků na rychlost či rozsah rozkladu organických sedimentů.

Měření koncentrace fosforečnanů

Všechny zkoumané bio preparáty mají podle svých výrobců zrychlit velmi výrazným způsobem rozklad organických sedimentů. Pokud by k tomuto procesu opravdu došlo, uvolnilo by se velké množství v sedimentu vázaného fosforu do kapalné fáze zkoumaného vzorku. V tetovací nádobě nemáme přítomen řádný sorbent, řasu nebo vodní rostlinu, která by mohla uvolněný fosfor spotřebovat či sorbovat. Pokud platí zákon zachování hmoty, musíme naměřit značný výkyv v koncentraci fosforečnanového fosforu ve vzorku. Jak ale měření dopadlo vidíte na vzorku níže – k ničemu takovému nedochází, a výsledky se nijak výrazně neliší ani od hodnot referenčního vzorku 0.

Měření výšky sedimentu

Ani jednoduché měření na obrázku níže neprokázalo, že by se výška organického sedimentu v jednotlivých zkoumaných vzorcích nějak výrazně lišila. Vzpomeňte si na větu z úvodu článku – „Zredukujeme kal na dně jezírka až o 95%“ - to bychom zde měli pozorovat pouhým okem – pokud by ovšem bylo co pozorovat. Ve všech nádobách je mocnost organického sedimentu stejná, a jednotlivé bio přípravky v našem pokusu nemají na její sílu a rychlost rozkladu vliv.

Co tedy vlastně bio přípravky obsahují?

Po dosažených výsledcích testu nás napadla kacířská myšlenka – obsahují zkoumané přípravky vůbec nějaké mikroorganismy? Není to celé jen podvod vezoucí se na módní vlně všeho co je bio nebo eko? S podobnou věcí jsme se již v minulosti při jednom testu setkali – přípravek plný „bakterií a enzymů“ neobsahoval překvapivě bakterie a enzymy, ale oxidy těžkých kovů. Přesný mikrobiologický rozbor je ale dosti finančně nákladná záležitost, a tak pracovníci laboratoře navrhli jednoduchý kultivační test, který by neurčil konkrétní druhy mikroorganismů, ale pouze jejich přítomnost či nepřítomnost . Pomocí kultivačního testu jsme tak přítomnost něčeho živého opravdu v přípravcích našli – jednalo se o kvasinky a plísně – viz obrázky níže.

Závěr – opravdu to nefunguje?

V našem konkrétním testu na námi zkoumaných vzorcích a námi odebraném vzorku bláta se nám jeví všechny zkoumané přípravky jako nefunkční. Jednotlivé přípravky sice obsahují mikroorganismy – v testu zjištěné kvasinky a plísně – ale jejich vliv na úbytek organického kalu se v našem testu jeví jako zcela zanedbatelný. Rozkladné procesy navzdory přípravkům probíhají stejně, a přidáním žádného „zázračného preparátu“ se nám je nepovedlo urychlit, natož výrazně zlepšit celkový výsledek, a to i přes násobně vyšší než doporučené dávkování. Nezanedbatelné finanční prostředky vydané za jednotlivé přípravky se tedy v našem testu ukázaly jako zcela vyhozené peníze. Pokud bychom přípravky použili v jezírku, odhadujeme, že by k žádnému úbytku organických sedimentů nedošlo.

Čekáte, že se na konci článku dozvíte názvy konkrétních výrobků z našeho testu? Asi Vás zklameme, nedozvíte. Ptáte se, proč tak zdůrazňujeme slovo našem a námi? Důvod je jeden jediný – a to doporučení našeho právníka. Zveřejněním konkrétních jmen výrobků bychom se podle našeho právníka mohli dočkat odvetných kroků ze strany výrobců . Třeba naše nakoupené vzorky přípravků byly ze špatné serie. Třeba byly špatně skladovány. Třeba jsme je špatně použili. Třeba jsme měli špatné bláto. Třeba fungují jen v jezírku a ne v laboratoři. Těch třeba by mohlo být spousta, a závěr si udělejte sami. Používáte podobné přípravky ve Vašem jezírku ? Opravdu Vám fungují, nebo si myslíte, že Vám fungují ? Cítíte jemný rozdíl této otázky?

Ing. Martin Hrkal, Ing. Aleš Pícha a Dr. Ing. Pavla Šmejkalová