Misky v časopise Bonsaje č.17

[Hugo Studeník]

V uvedeném čísle jsou k vidění misky pana M.Pišla již zde zmiňovaného ve spojitosti se skořepinami pod lesíky . Misky jsou opravdu pěkné s širokou škálou barev , je vidět že p. Pišl si s glazurami vyhrává . Představené misky jsou určeny pro kategorii šohin či mame . Proto bych si pouze dovolil polemizovat s názorem , že vyrobit samotnou misku vpodstatě problém není - ale potíže přicházejí až s glazováním .
Podle svých zkušeností mohu říci , že poměrně podstatnou roli zde hraje požadovaná velikost misky . Pokud člověk zvládne základy , tak s miskou cca 20 cm ( ta menší na obrázku má asi 25cm ) opravdu problémy mít nebude . S miskou 40cm už problémy začínají a s velikostí 55cm či více ( velká mísa na fotce měla 60cm v surovém stavu ) řešíte potíže i tam kde by vás to před tím ani nenapadlo . Nesnadné je takovouto misku bez deformace jejího tvaru už jenom otočit v koženém stavu . Dále je potřeba zajistit rovnoměrné sušení , často během této doby i během výpalu dochází k deformacím tvaru . Nejobtížnější z tohoto pohledu jsou pravoúhlé tvary , kde dochází ke zvedání rohů a k průhybu horního okraje misek , což je na takovéto misce dosti patrné . To nemluvím o manipulaci se střepem a výpalu . U menších tvarů také není problém využít síly stěny k vytvoření hloubky určitého reliéfu či strukrury , zatímto u velké misky nemůžeme sílu stěny již příliš zvětšovat a tak výsledek většinou bude působit spíše plošším dojmem .