pasta na rány

vše o nářadí, nástrojích a pomůckách pro bonsajovou tvorbu

Moderátor: Martin Kolacia

pasta na rány

Příspěvekod Ivan Havlík v 14.01.2007 19:20:29

Nejsem proti experimentům, ale ono se vše ukáže časem. Někdy se podaří najít něco opravdu zajímavého.
Já už léta používám s úspěchem (i na jabloně na zahradě) stavební tmel (tmelení spar mezi panely) mezi stavaři přezdívaný "medvědí [fekálie]" (promiňte - oficielní název neznám). Barvu má šedivou a na vzduchu se na povrchu tvoří vrstva s nádechem do zelena. Rány se úspěšně zavalují a tmel je postupně vytlačován. S pominutím opravdu velikých ran (4 a více cm) dochází časem k úplnému zavalení rány.
Ivan Havlík
 
Příspěvky: 41
Registrován: 23.12.2005 21:15:16
Bydliště: Praha 4, Klapálkova 20

Příspěvekod Standa v 18.01.2007 19:59:24

Havrann píše:jedna krabicka detskej plasteliny [prikladam obrazok koli velkosti] + dve cajove lyzicky zivocisneho uhlia v prasku + jedna kopcom cajova lyzicka stimulatora. Skusal som aj vodu s par kvapkami sulky ale plastelina je mastna tak sa tam nic nedostalo.

Na to množství stimulátoru a uhlí, které uvádíte, dáváte kolik plastelíny? Já jsem koupil krabičku 200g, ale to se mi zdá docela nepoměr k Vašemu obrázku, takže si s ní zatím hraje jen manželka :P. Udělala mi pěknou bustu.
Standa
Standa
 
Příspěvky: 139
Registrován: 26.11.2006 19:08:19
Bydliště: Praha a Děčín

Příspěvekod Havrann v 18.01.2007 20:16:01

pravdupovediac namiesal som to len od oka a asi som sa trafil, prva skuska dopadla dobre caka ma este jedna a potom sa rozhodnem ci to budem pouzivat aj na samotne bonsaje

Vyrobil som si aj lak ten je riedky a pouzil som stromovy balzam + uhlie a stimulator, pomer rovnaky
Šimkovič M. alias Havrann
Danubius bonsai klub Bratislava
Uživatelský avatar
Havrann
 
Příspěvky: 268
Registrován: 03.05.2006 11:12:31
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Standa v 18.01.2007 21:15:12

Díky, tak já to taky zkusím od oka, třeba se taky trefím
Standa
Standa
 
Příspěvky: 139
Registrován: 26.11.2006 19:08:19
Bydliště: Praha a Děčín

Příspěvekod e:k v 18.01.2007 23:58:57

...třeba

:?
Uživatelský avatar
e:k
 
Příspěvky: 397
Registrován: 26.08.2006 06:03:33
Bydliště: Kapušany, Slovensko

Příspěvekod Standa v 21.01.2007 20:25:13

S tou plastelínou mám jeden malý zlepšovák. Plácat to dohromady v igeliťáku, ponořeným v horký vodě. Plastelína udělá takový blátíčko a jde s tím líp pracovat. Abych se nechlubil cizím peřím, poradila mi to manželka, když už se nemohla dívat, jak se s tím trápím.
Standa
Standa
 
Příspěvky: 139
Registrován: 26.11.2006 19:08:19
Bydliště: Praha a Děčín

Příspěvekod lazaruslong v 21.01.2007 22:41:44

super finta,hned to taky vyzkouším. Pořád to koumám a zkouším,tak jsem zvědavý jak to nakonec bude vypadat:)
piš pět, svačím.....
Uživatelský avatar
lazaruslong
 
Příspěvky: 162
Registrován: 14.06.2006 21:15:26
Bydliště: Velké Karlovice

Příspěvekod Michal Bernát v 22.01.2007 00:16:23

slo by to udelat i s kapalnym stimulatorem??
Uživatelský avatar
Michal Bernát
 
Příspěvky: 73
Registrován: 06.05.2006 13:59:23
Bydliště: Tábor

Příspěvekod Docid v 22.01.2007 05:39:31

No ale stejně... Když bude v létě pařák tak to nevydrží. Si myslim :?:
Docid
 
Příspěvky: 189
Registrován: 07.01.2007 14:42:18
Bydliště: Znojmo

Příspěvekod Havrann v 22.01.2007 07:06:27

Michal Bernát píše:slo by to udelat i s kapalnym stimulatorem??


plastelina je dosť mastná ťažko sa do nej vztrebáva kvapalina, prášok je lepší
Šimkovič M. alias Havrann
Danubius bonsai klub Bratislava
Uživatelský avatar
Havrann
 
Příspěvky: 268
Registrován: 03.05.2006 11:12:31
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Petr v 23.01.2007 12:55:05

Já dokonce slyšel, že se někde natíralo i balakrylem, nechce semi to uvěřit. No pokusím se uvést z jedné starší knihy štěpařské vosky.

štep.vláčný za studena:Do litinového hrnce o obsahu asi 25litrů dáme 5kg na drobno roztlučené kalafuny, 0,5 kg nesoleného vepřového sádla a 0,5kg benátského terpentýnu. Tato smes se za neustálého míchání vaří, aby se obsah nepřipálil přibližně 20-30 minut.Potom tekutý obsah osdtavíme a přidáme do něho po částech za neustálého míchání 20dkg dřevěného popela, aby vosk byl krátký tzn. aby se netáhl a mohlo se jím snadněji mazat. Po schladnutí, ale né ztuhnutí se do něho přidává asi 3/4 litrudenaturovaného lihu,aby byl vosk vláčný. U nakupovaných vosku, nebo vosků neznámého původu si výdy přeskoušíme jakost. Vyvarujeme se tak velkých škod, které by mohly vzniknout zvláště tehdy, prolíná li vosk pletivem.

Z další starší knihy: Ovocnická edice zakořeňování a štěpování ovoc.dřevin.

Guacherův spůsob výroby vosku. Vosk za studena vláčný

Vosk za studena vláčný:600g čištěné smrkové nebo jedlové pryskiřice, 50g černé smoly, 35g loje (nejlépe ovčího). 40g včelího vosku, 70g jemného prosetého popela z tvrdého dřeva, 5g červeného okru, 200g čistého lihu = 1000g štěpařského vosku.

Vosk za tepla vláčný 765g čištěné priskiřice 50g černé smoly 30g loje 50g včelího vosku 100g jemného prosátého popela 5g červeného okru = 1000g štěpařského vosku.

Postup:Při výrobě postupujeme tak, že nejdříve roztavíme vosk,pryskiřici,černou smolu a lůj, načež za stálého míchání přidáváme po částech popel. Vosk jen za tepla vláčný po uvaření ztuhne Proto před upotřebením tohoto vosku musíme nádobu vložit do teplé vodní lázně a teprve s mírně vlažným voskem můžeme pracovat.
Zámaz voskem za tepla vláčný má tu výhodu, že řezné plochy můžeme natírat štědcem. Jeho nevýhoda je vtom, že neustále jej musíma stále přihřívat ve vodní lázni.

Vosk za studena vláčný se používá hlavně kdy je chladno Pozdeji v kdi je již tepleji je vhodnější používat vosk vláčný za tepla. Dobrý štěp. visk však nesmí působit jedovatě na řezné rány a mábýt vláčný i tuhý za různých teplot.v chladu nesmí pukat a odprýskávat a v létě nesmí se roztékat má po dosti dlouhou dobu zamezit přístup vody a vzduchu. Toť opis z knih.
Petr
 
Příspěvky: 194
Registrován: 16.03.2006 15:44:01

Příspěvekod lazaruslong v 14.02.2007 20:23:48

Tak jsem si v zahradnictví koupil asi za šedesát korun Stromový balzám. Cituji:" po zaschnutí se tvoří nelepivý film, který ránu chrání před nadm.vysycháním a umožnuje rychlé vytvoření kalusu a zacelení rány."
Z nedostatku možností to zkouším na fikusech. Po pár dnech lze pozorovat jak se okraje zatahují. Tak snad to bude fungovat. Neříkám že to nahradí Cu pastu, ale třeba to bude fungovat taky:-)
piš pět, svačím.....
Uživatelský avatar
lazaruslong
 
Příspěvky: 162
Registrován: 14.06.2006 21:15:26
Bydliště: Velké Karlovice

heh

Příspěvekod Tomas v 25.02.2007 19:49:15

asi pred tyzdnom som si kupil CU pastu.. troska som sa v nej pohrabal aby som zistil co je to vobec zac a boli v nej aj par vlasov... predpokladam ze japonske.. :))) mozno to je nejaka tajna ingredencia... :))

Pekny vecer..
Tomas
 
Příspěvky: 27
Registrován: 28.08.2006 17:00:04
Bydliště: SLOVAKIA - Šaľa

Pasta na rany

Příspěvekod JanoP v 15.08.2007 11:44:30

Naši dedovia používali podobnú pastu, ktorú robili z kravského hnoja, ílu a dreveného uhlia. Vyskúšal som na ovocných stromoch, funguje bezvadne...
JanoP
 
Příspěvky: 1
Registrován: 15.08.2007 11:37:32

:-)

Příspěvekod palma v 16.08.2007 08:51:44

Nestačil by na ošetrenie obyčajny stromovy balzam? :-)
Uživatelský avatar
palma
 
Příspěvky: 32
Registrován: 26.07.2007 12:32:17
Bydliště: Dun. Streda, SR

PředchozíDalší

Zpět na nářadí, nástroje, pomůcky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron